Flašinet může mít válec, ale také kartu

PEKAŘOV – Lze jen těžko odhadnout, kolik lidí dnes vlastní flašinet. Podle účasti na prvním setkání flašinetářů, které se uskutečnilo v sobotu na pouti v Pekařově, jich asi není mnoho. Se svými hracími stroji dorazili pouze čtyři majitelé. Každý flašinet byl ale úplně jiný, i když fungoval na stejném principu.

Útroby nástroje tvoří pokolíčkovaný válec nebo perforovaná papírová páska, ve spodní části bedýnky jsou píšťaly, klikou se pak pohání otáčení válce či pásky i měch.

„Flašinet jsem koupil teprve nedávno na aukci starožitností. Sbírání starých věcí je totiž můj koníček. Po flašinetu jsem toužil. Hrát na něj není těžké, já budu mít tady v Pekařově premiéru,“ řekl Pavel Motejzík, který se na pekařovské setkání vypravil až z Plzně. Podle něj se dá starý flašinet pořídit za dvacet až padesát tisíc korun. Flašinety v časech dávno minulých skýtaly jedinečnou hudební kulisu v městech a vesnicích. Těchto automatů nenáročných na obsluhu prudce přibývalo po válkách, protože často představovaly skromnou obživu válečných veteránů a invalidů. Ti zpravidla používali takzvané žebrácké flašinety, které měly jejich majitelům přinést jakousi kompenzaci válečných útrap. V některých větších městech byly dokonce půjčovny flašinetů.

Atmosféru starých časů do Pekařova přijel navodit také Ivo Roháč z Olomouce. Se svou rodinou dorazil v dobovém oblečení a jeho flašinet potěšil například hitem z filmové pohádky Tři veteráni. Pokud ale zvědavci nahlédli pod víko hudebního automatu, přestali se divit. Flašinet Ivo Roháče totiž vypadá jako historický originál pouze zvenčí, uvnitř se skrývá elektronika. „Kromě toho, že se zabývám restaurováním hudebních nástrojů, flašinety také vyrábím. Skladby jsou uloženy na paměťové kartě, její výhodou je, že se jich tam vejde hodně. O nástroje je velký zájem,“ řekl Roháč. I když lidé na pekařovské pouti byli s hudební produkcí spokojeni, pořadatelé z občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné byli malou účastí flašinetářů zklamáni.

„Rádi bychom v Pekařově setkání pořádali, protože zde až do roku 1946 byla vyhlášená manufaktura na výrobu varhan a flašinetů,“ řekl Martin Černohous z občanského sdružení.

Hana Kubová, Šumperský deník, 14. 8. 2007