Zemřel Piotr Bot – známý flašinetář, který byl po léta spjatý s Tumbským jarmarkem v Płocku a se Starým Městem ve Varšavě. Piotr Bot zemřel 25. května 2025 ve věku 70 let. Jeho charakteristický flašinet, barevný papoušek na rameni a oděv stylizovaný do starých časů přitahovaly pozornost kolemjdoucích a vyvolávaly úsměv i sympatie jak u dětí, tak u dospělých.
Umělec byl dlouhá léta jedním z nejznámějších účastníků jarmarků a folklorních festivalů v Polsku i v zahraničí. Od roku 1999 pravidelně vystupoval ve veřejném prostoru Varšavy a nesmazatelně se tak zapsal do uměleckého rázu hlavního města.
Kolegové z oboru i pořadatelé Tumbského jarmarku vzpomínají, že se Piotr Bot spolu se svým papouškem Carlosem stal symbolem varšavského městského folkloru a živé tradice pouliční hudby.
Kdo je to flašinetář?
Flašinetář je pouliční muzikant hrající na flašinet – mechanický hudební nástroj, který přehrává melodie pomocí otáčecího mechanismu. Tradice flašinetářství sahá do 19. století a kdysi byla v evropských městech, včetně Polska, velmi rozšířená.
Flašinetáři vystupovali na ulicích, náměstích i před domy. Jejich repertoár tvořily populární lidové písně, valčíky, pochody nebo fragmenty známých operních děl. Nástroj často doprovázel pestré a charismatické osobnosti. Vystoupení flašinetáře představovalo nejen způsob obživy, ale i přirozenou součást městského všedního dne – zejména v dobách, kdy byl přístup k hudbě omezený. Umělce navíc často doprovázela zvířata, jako papoušci nebo opičky, která představení ještě více zatraktivňovala.
Tradice pokračuje
V současnosti lze flašinetáře potkat především během venkovních akcí, historických rekonstrukcí nebo festivalů lidové a městské kultury. Přestože dnes toto řemeslo patří k vzácnostem, skupina nadšenců tradici stále udržuje – restauruje staré nástroje a oživuje dobový repertoár. Festivaly flašinetářů se konají nejen v Polsku, ale i v řadě dalších evropských zemí, například v Německu, Česku nebo Rumunsku.
Piotr Bot patřil do málopočetné skupiny polských flašinetářů, kteří spojovali řemeslo, vášeň a autentickou přítomnost v městském prostoru. Býval zván do škol, kulturních institucí i do zahraničí, kde reprezentoval Polsko mimo jiné právě na evropských srazech flašinetářů.
Odkaz, který zůstává
Osobnost Piotra Bota se trvale zapsala do kulturní tváře Varšavy a Płocku. Byl nejen pouličním umělcem, ale také nositelem zapomenuté tradice a živým mostem mezi minulostí a současností. Jeho činnost připomínala, že i ve 21. století je možné vracet ulicím jejich nekdejší půvab a komunitního ducha.
