Festivalové minuty

8. 8. PRAHA: Flašinet žije!

Český rozhlas Dvojka, Odpoledne s Dvojkou, 7. 8. 2017

Praha – V zaplněném barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze dnes místo varhan zazněly různé flašinety pouličních umělců. Zvuky hracích strojků zahájily 4. ročník mezinárodního festivalu flašinetářů s názvem Flašinet žije!, který odpoledne pokračuje na Kampě a večer v Českém muzeu hudby. Na jednodenním festivalu se potkají flašinetáři z Čech, Polska, Německa, Rakouska, Slovenska a Švýcarska.

 

 

 

 

 

 

„Jedná se o historické nástroje, které jsou třeba z přelomu 19. a 20. století, potom to jsou kopie autentických nástrojů a také nově postavené nástroje. Jsou to klasické mechanické nástroje na pohon klikou a hra se přenáší z naděrovaného štítku. Existují již také elektronické flašinety, ale zde jsou ty postavené klasickým způsobem,“ řekla ČTK zástupkyně Národního muzea – Českého muzea hudby Markéta Kabelková.

V kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí dopoledne zazněly tóny klasických skladeb například Dmitrije Šostakoviče, Georga Friedricha Händela Wolfganga Amadea Mozarta, Franze Schuberta nebo Bedřicha Smetany. Mezi hráči byl i Jan Bondra, jehož nástroj byl vyroben v roce 1930 v Belgii a je zrestaurovaný. Hraje na papírové kartony, takzvané prešpány, v nichž každý otvor představuje notu a její délku. Je tu 36 řad a stejný počet tónů. Má tři rejstříky, takže flašinetář může podobně jako u varhan měnit výšku tónu, barvu a sílu zvuku. Necelé desítce flašinetářů aplaudovalo publikem složené z velké části ze zahraničních turistů.

Na Kampě si pak ve 14:00 kolemjdoucí můžou vyslechnout improvizované hraní doprovázené živým zpěvem a vyzkoušet si, jaké to je hrát na tento mechanický nástroj. Festival v 19:00 ukončí v Českém muzeu hudby koncert kolovrátků a pianoly, automatického klavíru, který umožňuje přehrávat melodii z děrovaného pásu. Vstup na všechny koncerty je volný.

Mechanické hudební nástroje představují unikátní spojení řemeslného umění a techniky. Od 19. století se rozšířily hřebíčkové nástroje a kolovrátky. Ve snaze o zvukové zpestření a obohacení napodobováním více nástrojů i celého orchestru vznikly různé typy orchestrionů. Nejpodstatnější součástí každého mechanického hudebního nástroje je hrací válec, ale samotný zvuk mohou vydávat třeba pružné zoubky ocelového hřebene, píšťaly, různým způsobem rozeznívané struny či perforovaný papír.

Festivalu Flašinet žije! navazuje na loňský ročník a také zahajuje sezónu dalších tradičních setkání flašinetářů jako je například Liberecký flašinetář, který se uskuteční 9. až 11. srpna.

ČTK/Krumphanzl Michal (fotografie CTK, deník Metro)

Reportáž České televize, Studio 6 II (od 35:05)

9. – 10. 8. LIBEREC: Liberecký flašinetář 2017

Flašinetáři z mnoha zemí se spojili na libereckém náměstí

Liberec – Dnes, ve čtvrtek 10. srpna, tu poosmé probíhá Liberecký flašinetář. Z Prahy, Tábora, ale i Švýcarska či Slovinska dorazili do Liberce milovníci flašinetů, čili kolovrátků. Jednoduché mechanické stroje, které lákají jak svým zvukem, tak i vzhledem.

A že bylo na co se koukat. Do Liberce dorazil vůbec poprvé třeba Martin Stárek z Mníšku pod Brdy s vůbec největším exponátem festivalu. Flašinet chrastavské firmy Riemer Kratzau objevil až ve Velké Británii. Maringotku, ve které hrací stroj převáží, našel ve vedlejší vesnici. „Sloužila jako zahradní chatka, my jsme ji zachránili,“ říká Martin Stárek, který v Mníšku provozuje malé soukromé muzeum užitkové techniky. Flašinet v maringotce je jedním z exponátů a před libereckou radnici přilákala jeho produkce nejvíce přihlížejících.

FLAŠINETÁŘ PAROMIL

Stejnou pozornost budil i flašinet na parní pohon. Parní stroj, který poháněl kliku hracího stroje, si vlastnoručně sestrojil Ladislav Šedivý z Tábora, předseda klubu paromilů. „V roce 2002 se stroj zrodil v mé hlavě a o rok později jsem si ho vyrobil,“ říká 67letý vyučený nástrojař a předseda Klubu paromilů. „Věřila byste, že jsem z party nejmladší? Mladí se do práce už nějak nehrnou,“ říká muž, který se svým parou poháněným flašinetem přijel na liberecký festival už podruhé. Sestrojování parních stojů je vedle flašinetu jeho koníčkem. S ostatními „paromily“ je ostatně předvádí každou poslední srpnovou sobotu v Hradci Králové. Třeba hvězdicový parní pětiválec do parního motocyklu. Nebo parní auto. „Když nemám co dělat, dělám parní stroje,“ směje se do hněda opálený muž a běží nahodit řemen, který točí klikou flašinetu.

FLAŠINETY Z CHRASTAVY

Festival mechanické hudby Liberecký flašinetář se za sedm let své existence stal příjemnou srpnovou tradicí. Na jeho začátku stálo nadšení několika málo jedinců, ke kterým se v průběhu existence festivalu přidávali další a další. „Společně tak pomáháme udržovat tradici flašinetu v našem regionu,“ říká zakladatel tradice Jiř Volný ze Severočeského muzea v Liberci. Právě sousední Chrastava je totiž kolébkou flašinetů. Zakladatel firmy, Augustin Riemer, se narodil v roce 1793 v malém domku na Panenské hůrce u Chrastavy. „Jeho rodiče tehdy netušili, že jde o budoucího zakladatele úspěšné firmy Riemer, která pak sto let vyráběla a dodávala flašinety, piana a orchestriony do celé Evropy, Ruska a Ameriky,“ připomněl historii Jiří Volný.

JAK TO ZAČALO

Prvotním impulsem pro vznik festivalu v Liberci byl koncert francouzských flašinetářů Jeannie a Clauda Sobeau ve vestibulu Severočeského muzea v roce 2008. Koncertem provázel Henri Noubel z francouzského Tolouse. „Mechanická hudba mě tehdy nadchla, přidáme-li k tomu i fakt, že Liberecko má bohatou tradici výroby flašinetů, nebylo k myšlence na založení festivalu daleko,“ vzpomíná Jiří Volný na začátky. Následovalo hledání takových hráčů na flašinet, kteří by do Liberce přijeli. Pátrání po kontaktech ale přineslo své výsledky. Během uplynulých sedmi ročníků se do Liberce začali sjíždět flašinetáři od nás, z Francie, Německa, Švýcarska Polska, Slovinska a loni dokonce až z Japonska. Někteří, jako třeba Jan Bondra, se festivalu účastní pravidelně, někteří jsou tu nováčky. Jako třeba Marko Lucina z Prahy. Věnoval se loutkám a k divadelní produkci si flašinet půjčoval. Po dvaceti letech si splnil sen a pořídil si vlastní. Není to žádná láce, funkční flašinet má cenu ojetého auta.

Flašinety fungují podobně jako varhany. Hrací stroje uvnitř skrývají řadu vyladěných píšťal s měchem se stlačeným vzduchem. Kolíčky se otvírají u jednotlivých píšťal klapky a těmi proudí do píšťal stlačený vzduch, který vytváří melodii. Tu určuje notový záznam v podobě děrované skládačky zvané leporelo. „Na každé knížce je 36 řádků, každý odpovídá jedné píšťalce, a když tam projde dírka, tak vzduch spustí příslušnou píšťalu, tedy tón,“ vysvětluje flašinetář. V repertoáru má 26 knížek, některé melodie si dokáže pomocí počítače naprogramovat už sám. „Je těžké se naučit hrát,“ ptám se? „Vždycky říkám, že být flašinetářem je být muzikantem snadno a rychle. Vždyť je to jen točení klikou. Nejtěžší na tom je samotný flašinet,“ směje se Marko Lucina.

Dnešní den zakončí koncert všech účastníků v Lidových sadech, který začíná v 17.00 hodin, zítra (11. srpna) naposledy se podle programu můžete s produkcí flašinetářů setkat ještě ve 12.00 hodin v kině Varšava.

Liberecký deník, Jana Švecová, 10. 8. 2017

Flašinety hrály o požárech, povodních, vraždách a nešťastných láskách

Libercem zní flašinety. Už poosmé se tu koná mezinárodní festival flašinetářů. Letos na třídenní akci, která potrvá do pátku, přijelo 38 pouličních umělců ze sedmi zemí. Po několika letech je tu i flašinet poháněný parním strojem. Liberec není jediným městem, kde můžete slyšet flašinet. Sezóna tradičních setkání flašinetářů odstartovala v Praze, která se stala dějištěm festivalu Flašinet žije! byla tento týden i Praha.

Flašinety pouličních umělců zněly místo varhan v zaplněném barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. A také na Kampě. Flašinetáři hráli jednak na historické nástroje, které jsou třeba z přelomu 19. a 20. století, na jejich kopie i nástroje nově postavené. Někteří přijeli i se svými manželkami.

„To je super na Kampě, kde společně zpívají a hrají. Z toho je opravdu hezký zážitek,“ říká Kamila Marešová z pořádajícího Českého muzea hudby. A že se hra na flašinety líbila, dokazují i reakce posluchačů.

„My na to chodíme každý rok, je to krásné. Krásné melodie, písničky, krásné časy, takové jednoduché. To už dneska ani lidi neví, co to je.“

„Flašinet prý původně vznikl v Asii z varhan. Dneska flašinety mají píšťaly, buďto kovové nebo dřevěné. Můj má dřevěné, točí se klikou, a měch vyrábí vzduch. Nosné médium je papír. Co dírka, to nějaký tón. Pro tento flašinet je jich tam 36. A když v tom snímači dírkou projde vzduch přes papír, tak hraje příslušná píšťala,“ vysvětluje princip flašinetu Marko Lucina. Jeho flašinet pochází z Holandska.

„Jsou v něm písničky holandské produkce a pár jich je takových, které známe i my. Pokusil jsem se i vyrobit písničku, která by se mi líbila, je to ragtime z 30. let.“

Hra na tenhle nástroj není snadná. Když si to zkusí diváci, tak mají problém, aby hudba nebyla trhaná. Marko Lucina koupil svůj flašinet nedávno.

„Před lety jsem hrál s kamarádkou divadélko a k tomu jsme si půjčili flašinet. Divadélko má dvě loutky, Margitu a flašinetáře. Pak jsem před dvěma lety viděl flašinet prodávat jednoho pána. Říkal jsem si, že bych si mohl splnit náš sen, že budeme mít k loutkám i flašinet.“

Na Prahu navázal flašinetový festival v Liberci. Tady se koná od roku 2010. Výroba flašinetů je totiž s libereckým regionem spjatá. Nejznámější byla firma Riemer Kratzau, která dodávala flašinety, piana a orchestriony téměř do celého světa. Zanikla po druhé světové válce, kdy byli její majitelé odsunuti do Německa.

Největší oblibě se flašinety těšily koncem 19. století a v první třetině 20. století, kdy se rozšířily do ulic, hospod a na lidové slavnosti. Většina písní byla o požárech, povodních, nešťastných láskách a vraždách, tedy o událostech, které měly na poutích a trzích upoutat pozornost posluchačů.

Rádio Praha, Zdeňka Kuchyňková, 10. 8. 2017

 

11. – 13. 8. PEKAŘOV, VELKÉ LOSINY: XIV. Pekařovská pouť 2017

Na Šumpersko se sjedou o víkendu flašinetáři ze šesti zemí
Pětadvacet flašinetářů z šesti zemí zamíří o víkendu na své setkání v Pekařově na Šumpersku. Atmosféru doby z přelomu 19. a 20. století navodí flašinetáři na svých nástrojích nejen v samotné osadě, ale také ve Velkých Losinách, Hanušovicích a v Rapotíně. Právě Pekařov má k flašinetům mimořádný vztah, v osadě se totiž tyto nástroje vyráběly před druhou světovou válkou.“Letos se setkání zúčastní zhruba 25 flašinetářů z České republiky, Francie, Německa, Polska, Slovenska a Slovinska. Absolvují v ČR téměř 14 turné, protože vystoupí v Praze, Liberci, Pekařově a Brně, když ještě část z nich o minulém víkendu zajela do Donoval na Slovensku,“ uvedl pořadatel akce Martin Černohous z občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné.
Flašinetáři v dobovém oblečení se představí lidem nejprve v pátek u ruční papírny ve Velkých Losinách. Poté se přemístí před hostinec Na Rychtě v Hanušovicích, kde se jejich ručně malované kolovrátky budou zrcadlit v kapotách historických vozidel, které na akci rovněž dorazí, uvedl pořadatel. V Pekařově se jejich setkání uskuteční v sobotu jako součást Pekařovské pouti. Většina z nich přijede s malými přenosnými jazýčkovými nebo píšťalovými flašinety. Někteří vlastní i velký píšťalový flašinet, který může dosahovat rozměrů až dva metry. Letos bude na setkání ale ještě chybět největší píšťalový flašinet od firmy Franz Kolb&Söhne, který pořádající sdružení koupilo ze soukromých sbírek. Půldruhého metru dlouhý flašinet má 70 klapek a čtyři rejstříky a na světě jsou jen tři jeho exempláře. „Ani letos se nepodařilo dokončit zrestaurování flašinetu s ohledem na jeho velikost a náročnost oprav,“ uvedl Černohous. Setkávání flašinetářů má v Pekařově dlouhou tradici. V osadě se před druhou světovou válkou vyráběly v dílně Franz Kolb&Söhne varhany a flašinety. Někdejší zemědělec Kolb tehdy svými výrobky zásoboval celou Evropu i svět. O množství a kvalitě vyrobených nástrojů svědčí i velký počet dochovaných flašinetů v muzejních i soukromých sbírkách nejenom v tuzemsku, ale i v zahraničí. ČTK, Andrzej Harassek

 

14. – 15. 8. BRNO: VIII. Mezinárodní setkání flašinetářů

Letošní setkání flašinetářů se ponese ve znamení pouličního kabaretu
Pouť městem doprovodí marionety

Flašinety různých výrobců i stáří stejně jako jejich majitele z evropských zemí budou moci potkat Brňané i návštěvníci města v jeho historickém centru v pondělí 14. a v úterý 15. 8. vždy od 14.00 do 17.00.  Po osmé pořádá Technické muzeum v Brně Mezinárodní setkání flašinetářů. Letos by se dala akce charakterizovat jako pouliční kabaret. I když základem jsou flašinety a jejich produkce, neodmyslitelně v dobách dávných k nim patřily i další atrakce, takže letos chodci v centru Brna uvidí například živé hady, bleší cirkus, žonglérské umění, drobná loutková vystoupení, marionety (spolupořadatel Muzejní maringotka) atp.

„Chodcům v Brně nabídneme mimo jiné slovenského medvěda na laně a jednominutovou školu žonglování,“ slibuje například Martin Ryba z Panoptika Maxe Fische. Žonglér, kejklíř a performer Yufi vytvoří krátká představení přímo na hudbu daného flašinetu a bude jen na něm, zvolí-li míčky, kužely, poi, kříšťálové kontaktní koule nebo něco jiného a možná i ohnivého. „Žonglování je pohyb, pohyb je život, žonglování může být způsob života,“ je heslo  Yufi  Žongléra.

Flašinetáři z Evropy, např. z Německa, Francie, Polska, Slovinska a Slovenska a také Čech a Moravy se sejdou v 14.00 v pondělí 14. 8. v ulici Kobližná před domem „U šlechtičen“ (palác šlechtičen, MZM) v ústí ulice na náměstí Svobody. Zde se uskuteční slavnostní zahájení dvoudenního setkání a kolemjdoucí se budou moci seznámit se všemi účinkujícími. Po slavnostním zahájení se jednotliví protagonisté rozejdou do centra města.

V úterý opět od 14.00 budou individuálně procházet městem. Zhruba v 15.45 se sejdou u Morového sloupu na náměstí Svobody a odtud půjdou za zvuků flašinetů k hotelu Slavia. Zde od 16.00 se bude konat happening, kdy si příchozí budou moci nejen poslechnout produkci, ale i zatančit a zazpívat si.

Odpolední akce končí vždy v 17.00.

Závěr brněnského a vlastně celorepublikového setkání flašinetářů vyvrcholí slavnostním koncertem v Červeném kostele na Komenského náměstí od 19.00. Jeho výtěžek věnují účastníci a TMB v plné výši ve prospěch centra podpory lidí s autismem a jejich blízkých – Paspoint, z.ú. (dříve APLA-JM).

Evropští flašinetáři přijeli do ČR a představili svou produkci v Praze, Liberci, Pekařově a nakonec se sejdou v Brně. Jejich dopolední program je věnovaný odborným workshopům v TMB. Odpoledne pak patří veřejnosti. Na brněnská náměstí, jejich zákoutí i přilehlé ulice tak po dvě odpoledne přenesou zábavu doby, kdy film začínal, rozhlas měl své první zárodky a televize patřila budoucnosti.

Pařízek Patrik

tajemník sekce Flašinety a mechanické hrací stroje, Praha, ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *