Mechanické hudební nástroje v expozici Českého muzea hudby

Mechanické hudební nástroje představují spojení umění a techniky. Zatímco z antiky a ze středověku máme jen neurčité zprávy, 17. a zejména 18. století přináší již konkrétní údaje a později i dochované exempláře. Pro tyto nástroje označené jako automatofonické, především pro tehdy oblíbené flétnové hodiny, psaly své skladby i takoví mistři jako Haydn, Mozart a Beethoven.

V 19. století se rozšířily hřebíčkové nástroje a kolovrátky. Ve snaze o zvukové zpestření a obohacení napodobováním více nástrojů i celého orchestru vznikly různé typy orchestrionů.

Nejpodstatnější součástí každého mechanického hudebního nástroje je hrací válec, ale samotný zvuk mohou vydávat třeba pružné zoubky ocelového hřebene, píšťaly nebo různým způsobem rozeznívané struny.

V expozici Národního muzea – Českého muzea hudby (Karmelitská 2/4, 118 00 Praha 1) si mohou návštěvníci poslechnout píšťalový kolovrátek (konec 19. století), figurínu černouška s hřebíčkovým strojkem v trupu (konec 19. století) a polyfon (asi 1890-1914).

Přehled vystavených exponátů:

• Hráč na banjo napodobující zpěv a hru na banjo s hřebíčkovým strojkem v trupu, Gustav Vichy, Paříž, konec 19. století / E 2110
• Orchestrion Jan Štycha, Mnichovice, konec 19. století / E 2077
• Kolovrátek jazykový, Josef Kameník, Praha, začátek 20. století / E 1835
• Reprodukční fonograf, model Standard, konec 19. století
• Hrací obraz s motivem města a hřebíčkovým strojem, A. Olbrich, Vídeň, 1. polovina 19. století / E 1945
• Reprodukční fonograf, model Standard, konec 19. století – Darovala společnost General Electric Národnímu muzeu – Českému muzeu hudby v červnu r. 2007

První přístroj schopný zaznamenat a zreprodukovat zvuk zkonstruoval v srpnu roku 1877 Thomas Alva Edison; patentován byl o rok později pod názvem fonograf, ale do prodeje byl uveden až po deseti letech dalšího vývoje. Zvuk byl zaznamenáván na fonoválečcích nejprve se staniolovou fólií, která byla později nahrazena hmotou podobnou vosku.

V roce 1878 založil T. A. Edison společnost Edison General Company, která se roku 1892 přeměnila ve společnost General Electric. Tato firma uvedla na trh mimo jiné i fonograf.

Národní muzeum – České muzeum hudby obdrželo od General Electric velmi vzácný exemplář Edisonova fonografu z konce 19. století. Jedná se o reprodukční fonograf model Standard, který je schopen zvuk pouze reprodukovat. Přístroj je kompletní a původní, pouze několik součástek je nově vyrobených. Originální jsou všechny nejpodstatnější části – například plechový zvonkovitý trychtýř s původním hnědým lakem, převodní závěsná konzole, pohonná jednotka, zvukovka a dřevěná lakovaná skříňka. Fonograf je zcela funkční – přehrává dvou a čtyřminutové válečky.

Tento dar zásadně obohatil sbírky Národního muzea – Českého muzea hudby. České muzeum hudby spravuje ve svých sbírkách největší a nejvýznamnější sbírku historických zvukových nosičů (kolem 70.000 exemplářů) – fonoválečky, standardní gramofonové desky, magnetofonové pásky i nejnovější současné nosiče s digitálním záznamem.

• Pouťový orchestrion, Gebrüder Bruder, Waldkirch, polovina 19. století / E 2079

Orchestrion z malého švarcvaldského městečka Waldkirch proslulého výrobou pouťových orchestrionů. Ve Waldkirchu začínali také výrobci Gavioli nebo Limonaire. Firma Gebrüder Bruder byla největším výrobcem pouťových orchestrionů. Továrnu založil Ignaz Bruder a její prosperitu pak zajišťovalo jeho čtrnáct synů. Tento orchestrion používá místo válce perforovaný kartonový pás a pneumatický systém.

• Pouťový orchestrion, Fritz Wrede, Hannover-Kleefeld, zač. 20. století / E 2078

Firma Fritz Wrede začala v roce 1890 vyrábět orchestriony s válcem, od počátku 20. století pak používala perforovaný kartonový pás. Továrna byla zničena 28. března 1944 při bombovém útoku.